PRÁVNÍ OTÁZKY

Právní stanoviska byla revidována k 31.12. 2014

Výpověď x ukončení pracovního poměru dohodou
Paní XY nejprve dala výpověď s tím, že výpovědní lhůta uplyne 31.7. Zaměstnavatel potvrdil podpisem. Následně zaměstnavatel s paní XY uzavřel dohodu o ukončení pracovního poměru k 19.6. Pozbývá automaticky platnost výpověď?
ODPOVĚĎ
Rozvázání dohodou ve výpovědní době má přednost, k výpovědi se už nepřihlíží

Omezení při práci na rodičovské dovolené
ODPOVĚĎ
Právní úprava neklade omezení rodičům, kteří chtějí rodičovský příspěvek pobírat a souběžně u toho pracovat. Jinými slovy, můžete bez obav pracovat a nemusíte se přitom bát, že o příspěvek přijdete, pokud dodržíte podmínky – viz níže.

Omezení při hlídání dětí na rodičovské dovolené v souvislosti s výkonem práce
Podmínky vymezuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle § 30 odst. 1
náleží rodičovský příspěvek rodiči, který osobně řádně a celodenně pečuje o dítě. Bližší
vymezení podmínky „celodenní osobní péče o dítě“ pak přináší § 30b ve spojení s § 31
odst. 3. Omezení se relativně nově dělí na případ, kdy je dítě mladší dvou let, a kdy je starší
dvou let.

Pokud je dítě mladší dvou let, lze jej za současného zachování nároku na rodičovský příspěvek umisťovat do školky nebo jesliček maximálně na 46 hodin za kalendářní měsíc. Pokud je dítě starší dvou let, docházka se nesleduje a  lze jej umisťovat do školky bez omezení, a nárok na rodičovský příspěvek zůstane zachován.

Rozdíl mezi DPP a DPČ
ODPOVĚĎ
Pokud jde o rozdíly mezi těmito dvěma typy pracovního poměru, je dobré si nejprve uvědomit, co mají společného. Jde o tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a obě je možno ukončit dohodou, splněním sjednaného úkolu nebo uplynutím sjednané doby. Ani jedna z těchto dohod nezakládá nárok na dovolenou, odstupné, apod.

DPP (Dohoda o provedení práce)
U DPP se uplatní časové omezení – na tento typ dohody lze u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin práce za kalendářní rok. Pokud by bylo u stejného zaměstnavatele uzavřeno vícero DPP, pak se tyto odpracované hodiny sčítají.

V případě DPP docházáí od určité výše odměny k tzv. zpojistnění – pokud při práci na DPP dostanete odměnu vyšší než 10.000,- Kč za měsíčně (tedy od částky 10.001,- Kč), odvádí se z této částky zdravotní a sociální pojištění. Rozhodný je vždy skutečně zaúčtovaní odměna – nerozhoduje, co je smluveno v DPP nebo přislíbeno, ale rozhoduje, jakou skutečnou částku zaměstnavatel vyplatí.

Z hlediska sociální pojištění platí, že pokud máte v jednom měsíci u stejného zaměstnavatele uzavřeny dvě nebo více dohod o provedení práce, pak se odměny pro posouzení tohoto případu sčítají – pokud si tak v souhrnu vyděláte víc než 10.000,- Kč za měsíc, pojistné bude odvedeno.

Z hlediska zdravotního pojištění platí opačný princip – každá jednotlivá dílčí dohoda se posuzuje samostatně a odměny v rámci jednoho kalendářního měsíce se nesčítají.

Odměna z DPP podléhá rovněž dani srážkové nebo zálohové, v závislosti na výši příjmu a na to, zda u zaměstnavatele podepíšete přihlášení k dani z příjmů.

Pokud podepíšete přihlášení k dani z příjmu a vaše měsíční skutečná odměna NEpřekročí částku 10.000,- Kč, pak zaměstnavatel strhne zálohovou daň ve výši 15%, na konci roku vám zaměstnavatel vydá potvrzení o zdanitelných příjmech, a vy si tento příjem zahrnete do daňového přiznání.

Pokud nepodepíšete prohlášení k dani z příjmu a vaše měsíční skutečná odměna Nepřekročí částku 10.000,- Kč, pak zaměstnavatel strhne srážkovou daň ve výši 15%, a výdělek pak už není třeba nikde vykazovat.

Pokud skutečná odměna bude činit 10.001,- Kč a více, pak platí, že vám zaměstnavatel strhne zálohovou daň ve výši 15%, ale tentokráte vypočtenou ze superhrubé mzdy. Pokud v tomto případě podepíšete prohlášení k dani, můžete si uplatnit slevy, pokud nepodepíšete, tak nikoliv.

DPČ (Dohoda o pracovní činnosti)
V případě DPČ neplatí omezení na množství odpracovaných hodin, ale omezení z hlediska rozvržení pracovní doby, která může činit maximálně polovinu nejvýše přípustného rozsahu týdenní pracovní doby stanovené pro klasický pracovní poměr (činí 40 hodin / týdně) – na DPČ lze tak odpracovat maximálně 20 hodin / týdně. Rozvržení se ale sleduje za celou dobu trvání dohody, nebo nejvýše za 52 odpracovaných týdnů – pokud tak v jednom týdnu odpracujete 30 hodin a ve druhém jen 10, počet se vyrovná a žádný postih tak nehrozí.

DPČ může být zrušena také jednostranně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodů s výpovědní dobou 15 kalendářních dnů. Výpovědní doba běží ode dne, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Je možné také okamžité zrušení DPČ, ale pouze pro důvody, pro něž je možné okamžitě zrušit klasický pracovní poměr (hrubé porušení povinností, apod.)

Pravidla pro zpojistnění příjmu z DPČ jsou v podstatě stejná jako u DPP, liší se jen částka – do výdělku 2.499,- Kč měsíčně neplatíte sociální a zdravotní pojištění, od výdělku 2.500,- Kč pak ano.

DPČ podléhá stejnému zdanění jako příjem z pracovního poměru, tedy 15% zálohová daň. Opět platí, že pokud podepíšete prohlášení k dani, můžete si uplatnit daňové bonusy.

Ukončení pracovního poměru dohodou a podpora v nezaměstnanosti
ODPOVĚĎ
Při ukončení pracovního poměru dohodou je nutné v dohodě uvést ideálně konkrétní datum skončení pracovního poměru. Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci dle zákona jen v případě, že k rozvázání pracovního poměru dochází výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písmeno a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pro nárok na odstupné je tak nutné, aby v dohodě byl takovýto důvod uveden (jedná se o rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnost zaměstnance). Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru, maximem je trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Není ale vyloučeno, aby bylo sjednáno i vyšší odstupné, než jaké zaměstnanci ze zákona náleží.Podpora v nezaměstnanosti bude pak vyplácena teprve po uplynutí doby, po kterou bývalého zaměstnance „kryje“ odstupné.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má ten, kdo v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (tzv. rozhodné období) získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Tuto podmínku lze splnit i započtením tzv. náhradních dob – jednou z nich je i péče o dítě do 4 let věku, tedy rodičovská dovolená.

Pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti bude rozhodující, zda rodič skutečně pracoval nebo zda byl jen svým zaměstnavatelem veden ve stavu zaměstnanců. V prvním případě budou rozhodující skutečně dosažené příjmy.

Pokud byl rodič jen veden ve stavu zaměstnanců, pak platí, že pro výpočet podpory se použije průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. Čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku (pro rok 2014 je to 24.622,- Kč) a po dobu prvních dvou měsíců náleží uchazeči o zaměstnání její 0,15ti násobek (3.694,- Kč) , po další dva měsíce její 0,12ti násobek a po poslední měsíc její 0,11ti násobek.

Výpověď daná zaměstnavatelem
ODPOVĚĎ
Jedná se patrně o nejvýhodnější variantu, a to především finančně. V průběhu rodičovské dovolené může zaměstnavatel udělit výpověď pouze z důvodu podle § 52 písmeno a) a b) zákoníku práce (rušení a přemístění zaměstnavatele). Po návratu z rodičovské dovolené takovým důvodem patrně bude nadbytečnost (§ 52 písmeno c) zákoníku práce). Výpověď musí být dána písemně a musí být prokazatelně zaměstnanci doručena (ten obvykle její převzetí stvrdí svým podpisem).

Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla zaměstnanci doručena, a trvá dle zákoníku práce 2 měsíce. Pokud pro Vás zaměstnavatel v průběhu výpovědní doby nemá práci, kterou by Vám mohl přidělovat, jedná se o překážku v práci na jeho straně. V takové situaci je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy (je ale dobré mít tuto skutečnost potvrzenou písemně, například i s tím, že nemusíte docházet do práce). Získáte tak dva platy navíc za běh výpovědní doby a nějakou náhradu mzdy za dobu, než začne výpovědní doba běžet.

Při skončení pracovního poměru máte také nárok na odstupné – buď podle zákona nebo podle pracovní smlouvy, máte-li sjednáno vyšší. Ze zákona máte nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud jste pracovala u zaměstnavatele minimálně dva roky. Do odpracované doby se pro účely nároku na odstupné započítává i rodičovská dovolená.

Pro účely případné další podpory v nezaměstnanosti doplňuji, že vzhledem k odlišné praxi jednotlivých úřadů práce je dobré, aby datum výpovědi bylo ideálně nejdříve den následující po dni nástupu do práce po skončení rodičovské dovolené.

Jiné způsoby skončení pracovního poměru, jako je výpověď daná zaměstnancem nebo dohoda o skončení pracovního poměru, zdaleka není tak výhodná, jako výpověď daná zaměstnavatelem. U výpovědi dané zaměstnancem se uplatní taktéž výpovědní doba v délce dvou měsíců, u dohody o skončení pracovního poměru skončí pracovní poměr sjednaným dnem.

Pokud jde o rodiče-samoživitele, sděluji, zaměstnavatel není povinen tuto skutečnosti nijak zohlednit při rozhodování, zda a komu výpověď udělí.

Podpora v nezaměstnanosti
ODPOVĚĎ
Již před skončením pracovního poměru se na úřadu práce můžete registrovat jako zájemce o zaměstnání – v takovém případě Vám úřad práce pouze zasílá nezávazné pracovní nabídky. Po skončení pracovního poměru se na úřadu práce registrujte do tří pracovních dní, ale v tomto případě již jako uchazeč o zaměstnání.

Po dobu, kdy Vás „kryje“ odstupné, Vám nebude vyplácena podpora v nezaměstnanosti – nárok na ni zůstane zachován, ale její výplata bude odložena.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má ten, kdo získal v rozhodném období, kterým jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění, přičemž tuto podmínku lze splnit i započtením náhradních dob pojištění – například nezbytnou osobní péčí o dítě do 4 let věku, jak je tomu i u rodičovské dovolené.

Pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti je rozhodující, zda rodič skutečně pracoval nebo zda byl pouze veden ve stavu zaměstnanců. Pokud bude pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele, a uplatní se tak výpovědní doba, po kterou zaměstnanec pracuje (nebo nepracuje, protože mu zaměstnavatel není schopen přidělovat práci, a jedná se tak o překážku na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy), bude podpora vypočítávána z průměrného čistého výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí, tudíž dosáhnete na vyšší podporu v nezaměstnanosti – po první dva měsíce 65%, po další dva měsíce 50% a po poslední měsíc 45% průměrného čistého výdělku.

Pojištění
V době, kdy je člověk veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, za něj stát platí zdravotní pojištění. Plátcem zdravotního pojištění je stát také u osob pobírajících rodičovský příspěvek.

Sociální pojištění stát nehradí, a  ani vy jej platit nemusíte, ale můžete se k jeho platbě přihlásit u příslušné OSSZ (minimální výše měsíčního pojistného pro rok 2014 pak činí 1.817,- Kč).

Pokud jde o zápočet „roků na důchod“, pak doba, kdy je člověk veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, se započítává mezi „roky na důchod“, ale v omezeném rozsahu – u uchazeče do věku 55 let maximálně v rozsahu 1 roku.

Ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené
ODPOVĚĎ
Pracovní poměr může skončit a) výpovědí ze strany zaměstnavatele, b) výpovědí ze strany zaměstnance, c) dohodou.

Pokud Vaše RD skončí ke dni 14. 7. 2014, pak dnem nástupu do práce je den následující – tedy 15. 7. 2014.

Vždy je jednodušší a pro zaměstnance i méně náročné nechat si dát výpověď. Rozhodně výpověď nepodávejte sama, připravíte se tak o případné finanční benefity. Ohledně volby vhodného způsobu ukončení pracovního poměru odkazuji na předchozí materiály a pro úplnost dodávám:

VÝPOVĚĎ ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE
Výpověď zakládá nárok na odstupné ve výši průměrného měsíčního výdělku, je-li zaměstnanci dána z důvodů v § 52 písmeno a) až c) zákoníku práce, tedy z tzv. organizačních důvodů skrývajících se pod písmenem c).

Po udělení výpovědi – je možné, aby Vám zaměstnavatel udělil výpověď ihned první den, co se vrátíte do práce, tedy už 15. 7. 2014 – běží výpovědní doba, která je stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele a činí 2 měsíce. Pokud Vám zaměstnavatel není schopen v jejím průběhu přidělovat práci, jde o překážku v práci na jeho straně a Vám tak vzniká nárok na náhradu průměrného výdělku.

Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla udělena zaměstnanci (pokud tedy dostanete výpověď 15. 7. 2014, pak výpovědní doba běží od 1. 8. 2014 a skončí 30. 9. 2014).

Výpověď může být zaměstnavatelem zaměstnanci doručena i elektronicky, ale musí být podepsána zaměstnancovým zaručeným elektronickým podpisem.

Po obdržení výpovědí se na úřadu práce registrujte do 3 pracovních dnů.

Výpověď Vám může být udělena hned první den po návratu do práce, tedy hned 15. 7. 2014.

DOHODA O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Dohoda je dvoustranný právní úkon, jak už vyplývá z jejího označení, jde o pružnější institut, než je výpověď.

Dohoda zakládá nárok na odstupné, pokud je v ní výslovně uveden důvod skončení pracovního poměru na straně zaměstnavatele, a to jeden z těch, se kterými zákoník práce nárok na odstupné spojuje – tedy opět  § 52 písmeno a) až c) zákoníku práce.

Z hlediska případné registrace na úřadu práce je vhodné uvést v dohodě rovněž důvod skončení pracovního poměru na straně zaměstnance, tedy nutnost osobní péče o dítě do 4 let věku, a to proto, abyste dosáhla na vyšší podporu v nezaměstnanosti.

Povinnou náležitostí dohody je kromě označení smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele) taky časové určení, kdy má pracovní poměr skončit. Nejvhodněji opět konkrétní datum. Pracovní poměr pak skončí sjednaným dnem, žádná výpovědní doba zde nepoběží. )

Dohoda musí být písemná.

Dohodu můžete uzavřít už první den po návratu do práce, tedy hned 15. 7. 2014.

ODSTUPNÉ
Pro výpočet odstupného se použije tzv. průměrný výdělek – jedná se o průměrný hrubý výdělek a tato konstanta se užije v případě, že zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů v rozhodném období, kterým je kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že jste patrně 21 dnů neodpracovala, použije se tzv. pravděpodobný výdělek – tedy výdělek, kterého byste patrně dosáhla, kdybyste pracovala. Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy za rozhodné období, tedy za předchozí kalendářní čtvrtletí.  Vyjde se přitom ze současného stavu, nikoliv z doby, kdy jste odcházela na mateřskou, potažmo rodičovskou dovolenou. Zákoník práce nestanoví konkrétní postup pro výpočet pravděpodobného výdělku, ale klade na zaměstnavatele požadavek, aby přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Může se proto stát, že takto zjištěný výdělek bude nižší, než zaručená mzda.

DŮKLADNÉ PROSTUDOVÁNÍ PODKLADŮ
Cokoliv, co Vám zaměstnavatel připraví a předá k podpisu, máte právo prostudovat v zájmu zachování Vaší právní jistoty. Pokud je zaměstnavatel alespoň trochu solidní, umožní Vám odnést si dokumenty domů a tam se s nimi seznámit. Pokud ne, zkuste toto alespoň vyžadovat. Rozhodně ale nepodepisujte nikdy nic a nepřistupujte nikdy na nic, čím si nejste jistá, nebo čemu ne zcela rozumíte.